Hovory o všem ... SIEGFRIED WEISS

Hovory o všem ... 27.února 2019 v 18.00 hodin v Café a Galerie FR v Rýnovicích

...ano, ano, dovolil jsem si únorový pořad „HOVORY, ovšem...“ přejmenovat na původní „Hovory o všem“. Proč? Inu, pro velkou úctu, jež chovám... a zajisté nejen já... k člověku, kterého budeme moci společně na únorovém podvečeru přivítat, který nám bude vyprávět „o své cestě...“ a zajisté bude i ochoten povídat „o všem“ na co se optáte. Tentokrát bude našim milým hostem pan … ale abych začal od začátku:

„To nejlíp fotí Sigi“ … „? ? ?“ ...“Ty neznáš Sigiho?! Toho zná každej!“ - to byla před mnoha a mnoha lety slova mého přítele, když jsme dávali dohromady něco o G.Leuteltovi. „Neznám...“ - odpověděl jsem tenkrát „...to víš, já tady nehrál kuličky!“ - jak se říká, že jeden není „odsud“.

Tak jsem se s ním, alespoň co se jména týká, setkal poprvé. Čas běžel, různé akce člověk navštíví, samozřejmě už jsem věděl. A pak přišlo divadlo, něco o předválečném spisovateli  G. Leuteltovi - básníku Jizerských hor, jak je mu říkáno, a jeho Knize o lese, jsem tam organizoval. Myslím že tam jsme si byli tenkrát představeni, a k mému velkému překvapení, při posezení nahoře u baru, mi ukázal první výtisk této knihy, samozřejmě v němčivě. Už jsme „o sobě“ věděli, a tak, co utekly další roky, budu jako únorového Hosta moci s velkým potěšením a úctou přivítat fotografa, ale také malíře a básníka, v neposlední řadě i hudebníka, ...a špičkového kovorytce, jabloneckého rodáka pana Siegfrieda Weisse.

Níže uvádím malou výpověď, o kterou jsem pana Weisse požádal.

Jak člověk zapomíná a s odstupem let obzvlášť, tak jsem také dospěl k potřebě udělat si pořádek, co jsem ve svých výtvorech napáchal. Všechno začalo Jizerkami, jak milým kopcům v okolí důvěrně říkám. Ale nebyly to jen kopce, byla to touha po poznání ve všech směrech a nadšení pro volnost a krásu přírody. Je přirozeným vývojem mladého kluka při výletech šplhat na snadnou skálu, je-li zrovna nějaká při cestě.

Chodil jsem před vojnou s kamarádem na výlety, měli jsme s sebou skicáky, ale navíc mě nechával někdy zmáčknout spoušť starého fotoaparátu Voigtländera a tak jsem se dostal k mému životnímu nešvaru - fotografování. On mi také věnoval na jednom výletě knihu od horolezce a básníka Rudolfa Kauschky, která silně ovlivnila můj život. Jeho básně, ač někdy zádumčivé, ale vždy se silným citem pro krásu přírody a života, mi byly velmi blízké. Stále jsem se snažil vykřesat také svými slovy tu jiskru, jež tkvěla v jeho básních.

Asi toto spojní bylo živnou půdou pro intenzitu, s níž přistupuji ke všem životním projevům, s láskou ke své práci kovorytce, kterou jsem 42 let vykonával, k fotografování, ale i ke své rodině a ke své ženě, s níž jsme už 61 let šťastně spolu.

Silným podnětem pro intenzitu vnímání byl počínající zánik starého horského pralesa na vrcholu Jizery, jenž se mě silně dotkl, z čehož se zrodilo několik málo linorytů a i pár maleb, z čehož jsem čerpal i pro knihu „ O věčných proměnách lesa“. Nevedla mě nějaká snaha hrát si na „umělce“, chtěl jsem jen po mnoha letech ještě jednou zažít tehdejší pocity a udělal jsem si jen pro sebe dvě knížky. „Jak lesy umíraly“ a „Moje staré Jizerky“. Díky CHKO Jizerské hory, která v roce 2018 slavila 50 let svého trvání, a Nadaci Ivana Dejmla, byla vytvořena z těchto podnětů jedna kniha, ještě k tomu k mým 85.narozeninám. Je milé a příjemné, setká-li se moje počínání se shovívavým přijetím.

„Hovory o všem“ jsem sestavil ze vzpomínek na fotografování a zážitky s tím spojené, tak jak šel život. Nebyl jsem v jiných světadílech, moje cestování bylo spíše skromné, ale všechno jsem vnímal jako veliký dar, vzpomenu-li na své předky, jejichž jediné cestování bylo: jednou v životě do Krkonoš. I když chodím nejraději fotografovat sám, patří dík všem, se kterými mě cesty spojily.

Platonickou láskou byla komorní hudba, vyrůstal jsem v rodině, kde se hrála. Dlouhá léta jsem hrál se spřáteleným houslistou, ale jen v domácím prostředí a pro vlastní potěšení. Po jeho smrti se vytratila motivace, tak jsem se vrátil k platonickému vztahu. Tato hudba je blízká mému vnímání světa, ve kterém mám rád spíš tichost a nevtíravost. Celý svět je příliš hlučný, klid by se měl chránit, tak jak se chrání příroda.

                                                                                                                    S.W.

Na shledání s vámi 
v 18 hodin ve středu 27.února 2019 v Kavárně FR v Rýnovicích

se těší

                                                        S.Weiss - host večera
                                                  P.Laurin - ředitelka Kavárny a Galerie FR
                                                  M.Brož - autor pořadů HOVORY, ovšem