Honzovy květnové "Hovory, ovšem..."

Hovory, ovšem...

Květnové „Hovory“ nabídnou opět velmi zajímavého hosta, člověka mnoha tváří a schopností. Však posuďte sami, pokusím se vyjmenovat, na co vzpomenu: hudebník, zpěvák, skladatel, básník, zvukař, baráčník, sklář, vitrážista, znalec ovocných destilátů… věřte, nevěřte, v jedné osobě. 

Jeho rukám vděčí okna kostelů, například v Prachaticích kostel sv. Jakuba většího, či na památném Vyšehradě bazilika Petra a Pavla, za obnovení jejich krásných vitráží. Krom údržbě činžáku a velké aktivitě v oblasti hudební, pořádání častých jam sessionů a jiných tzv. sešlostí, mu v posledních letech smysl života dává hlavně včelaření. Věnuje se mu cele, nad jeho netradičními postupy by leckterý tzv. kovaný včelař jen mávnul rukou, ale vy sami při jeho velmi poutavém povídání, jež doprovodí i promítáním, se budete moci seznámit, k jakým filozofiím, životním zkušennostem a poznatkům, právě díky včelám, dospěl. Povídání, jež doplní vlastní hudební tvorbou, zpestří ještě ochutnávkou archivní medoviny. A jak ho znám, rozhodně nezůstane jen u toho, ale něco lahví té bohabojné tekutiny bude mít i v nabídce ke koupi.

       
 Nežli vyjevím jeho jméno, ještě prozradím to, že dotyčný host s námi, tedy se mnou a Katuškou, nastudoval naše literárně hudební vystoupení C'est la vie – myšlenkový flám, se kterým jsme se v rámci tzv. Vyšehraní při příležitosti festivalu Literární Vysočina představili minulou sobotu právě na Vyšehradě, v amfiteátru hned vedle již výše zmíněné vyšehradské baziliky. 

Tak už to nebudu dále tajit, jako host se ve středu 24.května v našem „Domečku“, alias Kavárně FR v Domě česko-německého porozumění v jabloneckých Rýnovicích, představí pan 

Honza Fišar

a … ale to je vlastně tajné, takže … a jeho překvapení!

mb