Tak
se nám to ale opravdu pěkně sešlo, na ty dubnové „Hovory“.
Uvítáme… ale nepředbíhejme, pěkně popořádku, čeká nás
nejedno překvapení.
Hlavním
hostem večera bude dáma, která nepopiratelně patří k hlavním
kulturním protagonistů našeho města, ale nejen... svým významem
a aktivitami jeho hranice dalekosáhle přesahuje. Považte sami,
dubnové „Hovory“ navštíví zakladatelka a vedoucí „Jablonecké
píšťalky“ - souboru zobcových fléten, který vznikl téměř
před třiceti lety.
Původně
šlo o školu hry na zobcové flétny pro děti a jejich rodiče,
který převzala od legendárního profesora Václava Žilky a ve
kterém šlo především o rodinné amatérské muzicírování.
Projektem prošlo spousty rodin, učily
se děti společně s rodiči, někdy dokonce i prarodiči. Z
absolventů později vznikl soubor, který v dobách svého vrcholu
čítal na padesát členů různých věkových kategorií. Sbor
koncertoval na mnoha místech naší republiky, ale i v zahraničí -
Velké Británii, Francii, Německu, Maďarsku a natočil dvě
profilová CD. Dnes soubor tvoří dvacet členů - dětí, studentů
středních a vysokých škol a dospělých různých profesí.
Nerozepisuji
se o sboru jen tak náhodou. O hudební stránku našeho dubnového
podvečera se postará svým vystoupením kvarteto „Jablonecké
flautino“, které je tvořeno právě čtyřmi členkami tohoto
uskupení. Zazní úpravy skladeb z různých období od renezance po
současnost.
Kulturní
život našeho dubnového hosta je však daleko širší a není
naplněn toliko vedením „Jabloneckých píšťalek“. Jistě
většině Jablonečáků je známa kulturní chlouba našeho města
- Smíšený pěvecký sbor Janáček.
----------------------------------Z
webových stránek SPS Janáček---------------------------------Sbor
nás reprezentoval také v zahraničí, a to v řadě evropských
zemí, ale i v zámoří. Také tam se dočkal úspěchů a získal
cenné trofeje. Vystupoval rovněž s prestižními hudebními tělesy
- Filharmonií Hradec Králové či Dolnoslezskou filharmonií Jelení
Hora. Mezi pocty můžeme řadit i účast sboru na Pražském jaru v
roce 1986. Výčet činnosti SPS Janáček by nebyl úplný,
kdybychom zapomněli uvést diskografii souboru, která čítá tři
gramofonové desky, audiokazety a CD i nahrávky v Českém
rozhlasu.
Mezinárodní aktivity Janáčka jsou bohaté. V zahraničí koncertuje od roku 1964, projel 20 zemí Evropy a dvakrát vystupoval v USA. Udržuje četné kontakty s evropskými sbory. Kronika sboru má zaznamenáno na 400 vystoupení v 80 místech ČR, Evropy a USA. Posledním úspěšným zájezdem bylo turné po Finsku v roce 2012.
Janáček má bohatý repertoár, který obsahuje skladby různých uměleckých směrů od renesance po současné autory, od duchovní hudby po velké operní sbory a úpravy českých i zahraničních lidových písní.
V roce 2005 se stala uměleckou vedoucí Olga Fröhlichová. Pod jejím vedením nastudoval sbor velká hudební díla, např. Korunovační mši W.A. Mozarta, oratorium J. Haydna Il Ritorno di Tobia, Mši D-dur Antonína Dvořáka a program 9 velkých operních sborů Janáček Opera Gala. Sbor zahájil spolupráci se sborem a orchestrem katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, obnovil spolupráci s Dolnoslezskou filharmonií v Jelení Hoře a také již dvakrát vystoupil v pražské Loretě.
Vážení
přátelé, je mi velkou ctí, že na dubnových „HOVORECH,
ovšem...“ budu moci přivítat profesorku češtiny a hudební výchovy na Gymnaziu
U Balvanu, zakladatelku a vedoucí sboru „Jablonecká píšťalka“
a uměleckou vedoucí „SPS Janáček“ - paní Olgu Fröhlichovou.
x
x x
„Tak
se nám to ale opravdu pěkně sešlo“ - píšu úvodem. A po
právu. Kultivován na tomto podvečeru nebude toliko náš sluch,
ale i zrak. Je to několik dnů, co to rozhodnutí padlo: „Já ty
fotografie představím na těch tvých „Hovorech“! Nebudu dělat
samostatnou vernisáž... co ty na to?“ To se mě ptala Vlaďka...
Dvořáková, pochopitelně, jinak to mistryně makrofotografií,
však víte.
Do
teď v Kavárně FR visí její „broučci a berušky“ v jejích
převelejemných makrofotografiích. Všeho však do času, tak i
této instalace, a od 26.dubna zde bude ke shlédnutí nový soubor,
protože má odpověď na Vladčin dotaz byla: „To víš, že né...
teda jó, nebude mi to vadit a budu rád... to se bude hodit!“ Tu
odpověď jsem si mohl dovolit, protože jsem ta díla pár dnů před
tím spatřil „in natůra“, jak se říká, a věděl tudíž, do
čeho jdu. Fantazie mi hned běžela hlavou a já si byl jist, že
spojení flétniček s těmi jemnými fotografickými obrazy se
navzájem doplní a umocní. Však považte, jen ty názvy, inspirací
jim jsou samy „ctnosti“: Štědrost Trpělivost Víra Cudnost
...deset, tuším, jich je.
Ještě
prozradím... měl jsme tu krásnou možnost, jako první. Ano, byly
to mé oči, které ten soubor – cyklus nazvaný „Ložnicovky“
spatřily, kromě autorky, jako první. A ještě prozradím, co to
se mnou udělalo … na několik minut jsem přestal dýchat a
doslova oněměl, pro tu jemnost, šíři i hloubku, škálu odstínů jednotlivých barev a...a...a! Však uvidíte sami, a já se těším, co tomu řeknete.
A tak závěrem „Vlaďko, děkuju, že se to tak spojilo!“
Žádné komentáře:
Okomentovat