Hovory, ovšem... trpaslíci, chlebíčky, a jak to vlastně bylo

„Hovory, ovšem...“ , teď se jedná o ty „dubnové“, tuhle středu 27.4. Už jsem tady uvedl ukázky našich hostů … Zorky a Pavla. Teď jsem ale dostal ilustrační fotografii k Pavlovu příspěvku o těch Trpaslíkách...nebo Trpaslících. No, řekněme, že oboje je správně, tak si každý dle svého vyberte....a to mi teda nejde jinak, nežli ten příspěvek znovu zveřejnit i s dokumentací, tedy fotografií potvrzující, co bylo psáno:

 …Na jednom konci balkonu stojí skříňka bez dveří.Bydlí tam trpaslíci a kočka. Trpaslíci nahoře, kočka dole.Trpaslíci zůstávají stále na svých místech (aspoň dokud je někdo pozoruje).Kočka si poleží a jde zase jinam.Když usedneš na lavičku na druhém konci balkonu,máš je na očích všechny:trpaslíky nahoře, kočku dole.

Myslím, že to dostatečně charakterizuje našeho hosta, a že se tedy asi máme u nás v Jablonci opravdu na koho těšit.

Ještě prozradím maličkost, na Zorku, ze zákulisí naší domluvy. Nejsem si tak úplně zcela jist, proč mi vystoupení u nás v "Kavárně FR" v Domě česko-německého porozumění slíbila, ale moc bych za to nedal, že …

...to bylo tak: Když jsem vystupoval v „Jiným kafi“, leccos se, jak to tak bývá, kór když se večer protáhne, leccos se probere. Taky o chlebíčkách jsme mluvili. Už přesně nevím, jak to bylo, ale na jedno si pamatuju: „...no, klidně deset!“ - těmi slovy jsem tu „chlebíčkovou“ diskusi tenkrát ukončil.

No... a tak si dneska říkám, kdoví, proč ta Zorka to moje pozvání přijala. Co myslíte?

                                                                                                             Milan Brož

Více o dubnových HOVORECH viz: Z D E

PS...na středu odpoledne už mám deset chlebíčků objednanejch