Červencové kvítí
Couráme se
v lese
loukou
polem,
jdeme rovnou
nebo kolem,
brodíme se jezem
překonáme schody
třeba do hospody.
Podél cest
i podél tratí
necháme se vést
až se cesta ztratí
a všude kolem svítí
to červencové kvítí.
Zvonečky a babí
ucho
dobromysl, ječmínek
zralá pšenice
tráva a
ostřice
na slunci se ráda
vyhřívá i kozí brada
a napadá nás otázka nač
v poli roste bodlák pcháč?...
zvaný také lidmi
oset
a zdali někdo rád
by si na něj
dosed'?
Hezká hezká je ta procházka
co provází nás svízel
povázka,
čekanka a řebříček,
vlčí mák i ovísek,
a než nakonec vezmem roha
zdraví nás i bršlice kozí
noha,
o kámen jsem si nakop' palec
když pozoruju rolní svlačec.
psárka, lipnice
co nejvíce
z trávy, květů
mě ze rtů
bere větu
bere dech,
pod hlavou mech.
Ach kdybych ještě měl tu
v termosce své meltu,
neboť říkala mě Hanka
že zdravá je čekanka
ať si kdo chce jak chce pátrá
na má naše i tvá játra
na podzim i v létě
když vypiješ ji v meltě.
...a tak všude kolem svítí
to červencové kvítí!
mw
Žádné komentáře:
Okomentovat