Našeho
pejska tlapka
Posbírala
padaný“ jabka“,
Ale
neboj – jak říkaj‘ staré sadařské mravy,
padat
jsme je nechali do vysoké hebké trávy.
Pevná
ruka a ostrý nůž
a
v té chvíli už
Z jablíček
je plné síto,
že
každej chtěl by mít to
v tu
chvíli taky.
Ještě
ohlídat mraky
A
domluvit se s Pánem větru
aby
odehnal je nejmíň na sto metrů
Aby
ty mraky ani maličko
nezastínily
jasné sluníčko
Aby
pro všechny kdo to má rád
svými
paprsky ty“ jabka“ mohlo hřát
tak
Aby se tam v Českém ráji
z těch
jablíček chutné křížaly staly.
To
je věcí To je práce
To
snad každý musí ptát se
Když
má na dlani
Ty
„jabka padaný“
zkroucený
jak nějaké žížalyVšak
teď už chutné suché křížaly
Jak
se to tak mohlo stát
Že
si je teď můžeš brát?
Inu
- Stará jabloň jedna
pupeny
nasadí již koncem ledna
V máji
pak je tu
plná
koruna květů
tak aby včely
co
sbírat měly
K tomu ještě
trochu
deště
a
Koncem letního času
kdy
ubývá už slunce jasuSojky
přinesou ty zprávyŽe
„jabka“ padaj už do trávy.
A
dál? – to už musíš znát
Přijde
tlapka je posbírat …
To je věcí toje věcí, maličkostí,
živáčků, "comusíbýtutohozapojenejch" . . . hotovej zázrak
jak to fšecko musí štymovat dohromady. Ale … jo jo, dyž PámBů
dá, tak holt to … de.
Tak ať ti to
taky všecko tak pěkně štymuje …
No
.. a v životě rýmuje.
PS.
Napcáno tak, … žeje hezkej podzim.
Podzim
2008, W.Milan ChP
Žádné komentáře:
Okomentovat